Potřebujete vytisknout vizitky, letáky, katalogy či cokoliv jiného? Pokud chcete vysokou kvalitu za co nejnižší cenu, musíte správně zvolit technologii tisku.
V současné době máte na výběr dvě možnosti:
- Ofsetový tisk
- Digitální tisk
Ofsetový tisk je tradiční „analogová“ metoda tisku, při které se nejprve musí vytvořit tisková forma – tzv. „kovolist“- pro každou barvu zvlášť. Teprve pomocí těchto kovolistů je ofsetový stroj schopen začít tisknout zakázku. Oproti tomu digitální tiskový stroj tiskne přímo z tiskových dat. Není potřeba žádné tiskové formy, stačí jen tisková data (nejčastěji .pdf soubor). Díky tomu je digitální tisk mnohem levnější a rychlejší řešení pro tisk menších zakázek. Jak je to ale s dalšími výhodami a nevýhodami obou technologií?
Mnohými odborníky považován za jakýsi etalon, za nejkvalitnější tisk. Troufám si ale tvrdit, že dnes už to není úplně pravda, o tom ale později. Kromě kvality je ofsetový tisk také cenově nejvýhodnější, pokud jde o tisk velkých nákladů. Nejdražší je totiž příprava stroje a tiskových forem, samotný tisk je pak velmi levný, což je dáno jednak vysokou produkční rychlostí stroje a také jednoduchou konstrukcí a nízkou cenou barev a dalších provozních kapalin. V neposlední řadě patří mezi výhody ofsetových strojů možnost tisku speciálních barev, např. bílé barvy, fluorescentních či metalických odstínů.
Mezi nevýhody ofsetového tisku patří právě delší a složitější příprava stroje na zakázku a nutnost výroby tiskových forem, která prodražuje tisk malých nákladů a umožňuje v jednom čase tisk pouze jednoho motivu. Pokud tedy chcete tisknout mnohastránkovou knihu v malém nákladu, budete ve stroji pořád jen vyměňovat kovolisty. A výtisk třeba jen jedné knihy je zcela nemyslitelný.
Nejprve je potřeba říct, že je to velmi obecný pojem. V tomto článku se proto omezíme pouze na archové digitální produkční tiskové stroje. To jsou stroje, které již nejsou obyčejnou kancelářskou tiskárnou, jsou vybavené RIPem (RIP – raster image processor) s barevnou kalibrací, zvládají vysokou pracovní zátěž a tisknou na papíry, nebo lépe řečeno substráty v arších – tedy netisknou z role.
I těchto technologií je dnes celá řada, nejpoužívanějšími jsou tonerové stroje, v poslední době se objevují inkjetové stroje a zcela samostatnou kapitolou jsou stroje řady HP Indigo.
Mezi obecné výhody všech těchto digitálních strojů patří právě možnost okamžitého tisku z tiskových dat bez nutnosti vyrábět jakékoliv tiskové formy. Další výhodou je, že tyto stroje mohou tisknout v plné rychlosti každou stránku úplně jinou. Takže např. celý katalog se vytiskne tak, jak jdou stránky za sebou a není nutná další operace, kterou je snášení tiskových archů, jak je to běžné v ofsetových tiskárnách. Tím se zrychluje výroba takových produktů. Tuto vlastnost lze navíc využít k personalizaci tiskovin či jakékoliv jiné variantě tisku variabilních dat (číslování, tisk unikátních kódů anebo třeba unikátního designu pro každý jeden produkt). Např. v directmailingu lze volit design letáku/dopisu podle toho, zda adresát je muž nebo žena, podle věku či jakéhokoliv dalšího parametru, který máme dostupný v databázi oslovovaných klientů. Takovou zakázku už na ofsetovém stroji realizovat nelze žádným způsobem. Obecně lze tedy říct, že zejména menší tiskové zakázky lze na digitálu vyrobit levněji a mnohem rychleji než na ofsetu. Pokud se bavíme o jednostranném tisku formátu A3, může být digitál levnější proti ofsetu u zakázek do 500 tiskových archů, po té už začíná být výhodnější ofset a s rostoucím nákladem je rozdíl větší a větší. U brožur, katalogů, knih je hranice výhodnosti v rozmezí 100 – 1000ks a závisí zejména na formátu publikace, její barevnosti a rozsahu stran. U vizitek nebo malých samolepicích etiket může být ale hranice výhodnosti digitálu až v řádu tisíců, desetitisíců či dokonce statisíců ks. Ale jak již bylo výše uvedeno, je spousta typů zakázek, které vyžadují variabilní tisk, a u kterých není ofsetový tisk možný – potom na rozsahu takové zakázky vůbec nezáleží, digitální tisk je prostě jediná možná volba.
Nejrozšířenější skupinou digitálních produkčních strojů jsou stroje tonerové. Častěji se o nich mluví, jako o strojích laserových, protože obraz je vykreslován pomocí laserového paprsku, některé tonerové stroje ale používají i jinou metodu vykreslování obrazu, např. technologii LED nebo magnetografii. Tonerové stroje tedy tisknou pomocí barev ve formě prášku, kterým říkáme tonery. Prachové částečky se elektrostaticky (nebo magneticky) přichytí přesně tam, kde má být tiskový bod umístěn. Následně se obraz fixuje pomocí vysoké teploty (typicky kolem 200° C) a tlaku. Vlivem teploty dojde k rozpuštění prášku na pastovitou barvu, která je tlakem zatlačena do struktury papíru, aby na papíru držela.
Mezi výhody tonerového tisku patří zejména to, že každý výtisk je ihned po vytištění suchý a schopný okamžitého dalšího zpracování. Mezi nevýhody patří především vysoká teplota při fixaci, která může papír zvlnit, zkroutit či příliš vysušit. Dále bývá problém s laminací takových tisků, většinou je potřeba používat velmi drahé extra lepivé fólie, aby na výtisku správně držely. Navíc vysušený papír po tisku opatřený laminací do sebe následně absorbuje vzdušnou vlhkost, čímž nabývá na rozměrech, zatímco laminační folie zůstává v původním rozměru – to vede ke kroucení, zejména jednostranně laminovaných tiskovin. Velkým problémem tonerových strojů bývá tisk jednolitých ploch, kde se často projevuje tzv. pruhování. Toto postihuje ve větší či menší míře prakticky všechny tonerové stroje. Problém bývá nejčastěji způsoben používáním obrazových a tiskových válců s malými průměry. Dalším neduhem je fakt, že barva je fixována na povrchu papíru. Podle typu stroje je vzhled potištěné plochy lesklý nebo matný a tento vzhled má barva na všech površích, tedy jak na lesklém tak i na matném papíru. Nepotištěná místa papíru tak mnohdy hodně kontrastují s těmi potištěnými, což zejména u fotografií působí rušivým dojmem. Lesklý tisk zase není vhodný pro tisk textů, protože při jejich čtení bolí oči. I přes všechny tyto nedokonalosti jsou tonerové stroje nejrozšířenější, nabízí totiž velmi snadnou obsluhu a tiskový výstup, který uspokojí většinu zákazníků. A hlavně, cenově patří zatím mezi nejdostupnější digitální technologie.
Přestože se o nich už mluví mnoho let, jejich masivní nástup do světa polygrafie nás teprve čeká. Tyto stroje budou zcela jistě v budoucnu ekonomicky nejvýhodnější, protože budou konstrukčně velmi jednoduché a snadné na údržbu. Problém jsou ale inkousty, které stále podléhají vývoji. Inkousty mohou být vytvrzované UV světlem – tyto jsou dnes schopny potisknout nejširší spektrum substrátů – anebo nemusí. Pokud nejsou inkousty vytvrzované UV světlem, vsakují se do papíru a suší se pomocí přívodu teplého vzduchu. Tyto inkousty se však do zvláště savých papírů vsáknou příliš, čímž se ztrácí ostrost tisku a klesá denzita barvy – jinými slovy, barvy mohou být bledé a tisk neostrý. UV inkousty zase trpí stejným neduhem, jako tonerové stroje, tím je uniformní vzhled tisku jak na lesklých, tak matných materiálech. Výrobci ale na tomto pracují a některé stroje by už měly umět určitým způsobem řídit vzhled barev - tedy určovat, zda-li budou působit matně či leskle. Největším problémem bránícím masovému rozšíření je dnes pořizovací cena strojů i jejich provozní náklady, které jsou stále poměrně vysoké. Zejména při malém pokrytí barvou, typicky u textů, lze sice dosáhnout na nižší provozní náklady, protože spotřeba inkoustu je velmi malá, ale při tisku plnobarevných obrázků a ploch je cena vyšší.
Stroje řady HP Indigo nejde zařadit ani do jedné z předchozích kategorií. Tato technologie je naprosto unikátní. A ne, nespletl jsem se, tento stroj lze opravu označit jako ofsetový, a to hned z několika důvodů. Ale postupně.
Stroje HP Indigo tisknou s tekutými barvami, kterým se říká Electroink. Jak již název barvy napovídá, i tento stroj používá princip elektrografie, známý z tonerových, nebo chcete-li laserových strojů, ale na rozdíl od nich nepoužívá prášek, ale tekutou barvu. Hewlett Packard si přísně střeží recepturu Electroinku, protože je to tak trošku husarský kousek. Přitáhnout elektrickým nábojem téměř nic nevážící částečky prachové barvy – toneru – je relativně jednoduché. Udělat ale to samé s tekutou barvou je úplně jiná výzva. Právě díky tekuté barvě, která svou konzistencí velmi připomíná právě ofsetové barvy, lze dosáhnout toho, že k přenosu nebude potřeba tak vysoká teplota, jako v případě tonerového tisku. Indigo zahřívá tiskový válec na teplotu 90°- 110° C - podle nastavení pro daný potiskovaný materiál, což jsou teploty, které papíru nijak neublíží. Na tiskovém válci je navíc natažená tisková guma (velmi podobná ofsetové gumě používané v ofsetových strojích). Tato guma zajistí díky své elasticitě, aby došlo k rovnoměrnému přenosu barvy i na strukturovaných papírech. A co je asi nejdůležitější? Barva ctí potiskovaný papír – substrát. Na lesklém papíru působí leskle, na matném zase matně, přesně jako u ofsetu. Ani tiskař profesionál nepozná bez lupy, zda je daný výtisk tištěn na Indigu nebo na ofsetu. Tisky jsou totožné. V neposlední řadě je potřeba říct, že všechny stroje HP Indigo jsou velmi robustní, mají silný litinový rám a používají válce o velkých průměrech, díky čemuž nabízí opravdu kvalitní tisk, a to i jednolitých ploch a jiných zakázek, které jsou velkým problémem u tonerových strojů. Tímto ale výčet výhod strojů této řady nekončí. Celá dráha papíru strojem je stavěna z komponent, které jsou mnohem více podobné ofsetovým strojům, ať už jde o chytače na tlakovém válci, které pevně drží papír po celou dobu tisku a zajišťují tak nejen přesný soutisk barev, ale také přesný předozadní soutisk, a to bez nutnosti složitého nastavování. Koncepce stroje umožňuje takové možnosti, jakou je třeba tisk jen některými barvami. Stačí Vám na leták jen azurová Cyan barva? Není problém, bude se tisknout jen touto barvou a hned rychleji a levněji. Potřebujete Cyan a Magentu? Opět není problém. A barvy lze dokonce vrstvit. Potřebujete mít černou co nejčernější? Tak ji můžete vytisknout 2x a plakát bude černý jako bota. Dále lze do stroje přidávat kromě standardních CMYK barev i barvy speciální. K dispozici je například krycí bílá barva anebo speciální tiskový lak, se kterým lze hodně kouzlit a vrstvit ho až v 50 vrstvách. Tím lze docílit naprosto úžasných 3D efektů. Nabízí se také neviditelná barva, výtisk objevíte až pod UV světlem – skvělý ochranný prvek pro různé poukazy, vstupenky apod. Chcete naopak výraznou svítivou růžovou barvu? Ani to není problém. A pro stálé klienty lze dokonce do stroje instalovat i jejich firemní Pantone barvu. Už chápete, proč si tento stroj s ofsetem v ničem nezadá? Je to opravdový klenot mezi digitály, který si poradí prakticky se vším.
A co nevýhody? Ano, i tento stroj má své. Mezi nevýhody patří určitě vyšší pořizovací cena a složitější obsluha než u tonerového digitálu. Indigo prostě není přerostlá kopírka, je to tiskový stroj, a tak vyžaduje vyšší péči. Z pohledu zákazníka však nevidím nevýhodu žádnou. A co cena tisků? Ano, když Indigo patří mezi nejdražší stroje, logicky to vede k úvaze, že i ceny tisku na něm budou nejvyšší. Ale provozní náklady stroje patřím spíše k nižším na trhu a stroj je také vysoce produktivní, vytiskne až 160 barevných A4 za minutu a až 240 dvoubarevných A4 stran za minutu. Navíc umožňuje ušetřit u zakázek, kde není potřebný plný barvotisk, takže naopak, na spoustu zakázek může být nejlevnější ze všech digitálních technologií.
Každá technologie má své plusy i mínusy. Snad Vám tento článek pomůže pro vaši zakázku vybrat ideální technologii a dosáhnout co nejlepší kvality tisku s co nejnižšími náklady.
Bc. Karel Horálek
jednatel tiskárny PROPERUS s.r.o. Olomouc